Červenec 2010

LOndýýýn

14. července 2010 v 19:10 | my
va týdny před pražským koncertem jsme se vydali na koncert do anglického Manchesteru a očekávali, k jakým změnám oproti loňskému koncertu v Londýně (článek Green Day v Londýně rozbouřili 21. století) dojde. První změna byla daná předem a nešlo ji nezaregistrovat - koncert se odehrával pod širým nebem na Old Traford - Lancashire County Cricket Ground. Základ koncertu byl stejný jako v případě Londýna, část písní byla pozměněna, ale velkým rozdílem byli pyrotechnické efekty a obrovská scéna.
Green Day už jako tradičně začali načas za zvuku "Rokenrolového rádia", které bylo naladěno ihned po opilém králíčkovi. I v tomto případě jsem se obával velikého boje v davu, protože opět nebyli vytvořeny sektory pro stání u pódia, ale na vstupenku mohl kdokoliv "kamkoliv". Nakonec tlačenice nebyla při 21st Century Breakdown tak veliká a během druhé skladby Know Your Enemy opadla. Při následné East Jesus Nowhere získala obrovské uznání celého obecenstva šestiletá holčička, která bravurně zazpívala část písně a Billie ji "odstřelil"". Údiv však nastal ve chvíli, kdy holčička na Billieho dotaz kde bydlí vykřikla - "Toronto"!!!
Koncert pokračoval vcelku klasickým složením vesměs z alaba American Idiot - Holiday, parádní The Static Age a úžasnou Give Me Novocain (i když není pravidelně hrána, já na ní mám veliké štěstí :), Are We The Waiting, St. Jimmy a Boulevard Of Broken Dreams. Poté se zabrousilo do minulosti - nechyběl například megahit When I Come Around, Welcome To Paradise (v ráji po celý koncert byli opravdu všichni) a tuto část Billie zakončil cover verzí Highway to Hell od AC/DC.
A dostali jsme se ke klasickému závěru, kterou nastartoval song Brain Stew, následovaný Jaded, Longview, peckou Basket Case a parádní She. Velkolepá estráda nastala při King For A Day a Shout (proložen několika úryvky z nejrůznějších písní) - miláčkem publika se stal Tré - předvedl neuvěřitelný taneční kousek. Před odchodem Greeni zakončili hitem 21 Guns - v těchto chvílích až běhal mráz po zádech, když Billie nechal zpíval celý Cricket Ground. Rytmická Minority pak odvála na chviličku učinkující do zákulisí.
V přídavku samozřejmě nesměl chybět American idiot a Jesus Of Suburbia. Nastala chvíle pro Billieho, který akusticky zahrál novinku When It's Time a během Wake Me Up jsme mohli naposledy spatřit i ostatní členy kapely. Úplný závěr samozřejmě patřil Good Riddance.
Ani se tomu nechtělo věčit, ale tři hodiny neuvěřitelné show utekly hrozně rychle. Před koncertem jsem se obával, jestli mě mají Green Day ještě čím překvapit v porovnání s minulým koncertem a faktem, že od té doby nevydali žádnou desku, ale opět jsem byl unešen a nenašel slov. Úžasný zpěv, práce s publikem, vtípky, parádní pyrotechnické efekty, veliký ohňostroj, dvě velké obrazovky po stranách pódia a zejména obrovská velkoplošná obrazovka za pódiem, která místy až mysticky dokreslovala děj. Poklona patří také (převážně) anglickému publiku, které od prvních slov intra Song of the Century vyzpívalalo celý koncert.


Diplom

3. července 2010 v 21:32 | My
Tady je diplom co sem vyhrál na tomhle blogu
Díkes!!

Novinky!!

3. července 2010 v 19:54 | My |  O Green Day
super